Mše za ženu krásného slova: Dorůstáme do toho, co napíšeme

V předvečer výročí 100 let od úmrtí Marie Ebnerové z Eschenbachu (zemřela 12. března 1916) se ve Zdislavicích na Kroměřížsku sešli ctitelé této nejvýznamnější moravské, německy píšící spisovatelky, aby zde slavili zádušní mši svatou. Uskutečnila se v kapli, která je součástí hrobky, v níž je spisovatelka pohřbena se svými blízkými.

Mši svatou sloužil jezuita Michal Altrichter z olomouckého Centra Aletti. V úvodu shrnul smysl setkání: „Přicházíme jako vděční adresáti jejího krásného slova poděkovat za dar života: nahlédnout Krásné-Slovo jediné, jak v ní působilo.“

Jakkoli bylo jeho kázání brilantní, tím nejpozoruhodnějším, co se při setkání uskutečnilo, bylo liturgické gesto: knihy Marie Ebnerové z Eschenbachu byly položeny v úvodu mše svaté na obětní stůl. Mají snad takovou autoritu či význam jako bohoslužebné knihy či slova Písma? Smysl, hloubku či legitimitu tohoto liturgického gesta Michal Altrichter komentoval ve svém kázání: „Proč jsou tyto texty vystavitelné liturgicky, proč je lze vložit na oltář? Je možno vůbec takto liturgicky hovořit o jednotě našeho a Božího díla? … Sestra Marie Ebner-Eschenbachová se smí ztotožnit s tím, co napsala: a je-li s pohledem na Boží tvář očisťována, musí každou slabiku svých textů napsat jakoby znovu – ve spojení s Jediným-Slovem. Pak bude Pán garantovat dílo svého ‚svatého‘. … Dorůstáme do toho, co napíšeme.“

Na působivosti bohoslužbě dodalo jak prostředí interiéru kaple s kopulí odkazující se svým pojetím na Pantheon, tak také chorální zpěv Jiřího Hodiny a liturgický mobiliář zapůjčený a vytvořený velehradským sochařem Otmarem Olivou.

Mší svatou bylo symbolicky požehnáno zahájení díla obnovy hrobky Marie Ebnerové z Eschenbachu i jejího okolí, a to v situaci, kdy pozemek s hrobkou získala do svého vlastnictví dobrovolnická organizace Czech National Trust, která usiluje o dotvoření areálu v „literární poutní místo“ a pořádá za tímto účelem veřejnou sbírku. Setkání přátel krásného slova Marie Ebner Eschenbachové k tomu bylo velkou motivací.

Marie Ebnerová z Eschenbachu, rozená hraběnka Dubská z Třebomyslic, se narodila 13. září roku 1830 v obci Zdislavice nedaleko Kroměříže. Je významnou představitelkou německy psané literatury na Moravě. Ve svých osmnácti letech, roku 1848, si vzala za manžela Mořice Ebnera z Eschenbachu (1815–1898).

Již od dětství se Marie pohybovala mezi rodnými Zdislavicemi, kde většinou trávila léto, a Vídní, kam rodina odjížděla koncem podzimu a pobývala zde ve svém bytě až do jara. Ve Vídni se stýkala s významnými rakouskými literáty té doby, F. Grillparzerem, Ch. F. Hebbelem, H. Laubem a dalšími. Marii Ebnerové z Eschenbachu se za její literární tvorbu dostalo všeobecného uznání. Roku 1898 byla vyznamenána nejvyšším rakouským civilním řádem, Čestným křížem za umění a literaturu, a roku 1900 se jako první žena stala čestnou doktorkou vídeňské univerzity. 11. listopadu 1909 byla za své umělecké úspěchy a občanské zásluhy jmenována čestnou členkou Schillerovy nadace. Byla dvakrát nominována na Nobelovu cenu za literaturu, a to v roce 1910 a 1911. Zemřela 12. března roku 1916 ve Vídni. Je pohřbena v rodinné hrobce ve Zdislavicích. Mezi její nejznámější díla patří například Božena (1876), Obecní dítě (1887), Krambambuli (1883), Hodinářka Lotti (1889), Krajský fyzik (1883), Nevěrec (1893) či Má dětská léta: Životopisné črty.

Petr Hudec